VYVOJ - TrenujTSP.cz
  • TSP online trénink
    • Ceník členství
  • Anglický jazyk
    • Idiomy (10)
    • Dlouhé texty (10)
    • Main idea (10)
    • Vyplývání (10)
    • Analogie (10)
    • Doplňování slov (10)
    • Skupiny slov (10)
    • Přísloví (10)
    • Nezařazené (10)
  • Kritické myšlení
    • Dlouhé texty (12)
    • Právní předpisy (15)
    • Pravděpodobnost (15)
    • Pravidlo (15)
    • Kvantifikátory (10)
    • Nezařazené (13)
  • Numerika, analytika
      • Část a celek (8)
      • Operace (8)
      • Poměry (8)
      • Rovnice a nerovnice (5)
      • Slovní úlohy (8)
      • Logaritmy a exponenty (5)
      • Tělesa (5)
      • Číselné řady (8)
      • Nápisy (8)
      • Separator
      • Cyklus (5)
      • Cesty (5)
      • Zakódovaná čísla (8)
      • Hledání pravidla (8)
      • Grafy a tabulky (6)
      • Predikátová logika - negace (4)
      • Výroková logika - vyplývání (5)
      • Sylogizmus (8)
      • Separator
      • Podezřelí (4)
      • Obyvatelé (3)
      • Zebry (5)
      • Zlomky, procenta, desetinná čísla (8)
      • Výroková logika - negace, ekvivalence (4)
      • Nezařazené (analytika) (7)
      • Nezařazené (numerika) (7)
  • Přihlásit se

    Přihlásit se

    • Zapomenuté heslo?
  • Vyzkoušet ZDARMA

VYVOJ - TrenujTSP.cz
  • TSP online trénink
    • Ceník členství
  • Anglický jazyk
    • Idiomy (10)
    • Dlouhé texty (10)
    • Main idea (10)
    • Vyplývání (10)
    • Analogie (10)
    • Doplňování slov (10)
    • Skupiny slov (10)
    • Přísloví (10)
    • Nezařazené (10)
  • Kritické myšlení
    • Dlouhé texty (12)
    • Právní předpisy (15)
    • Pravděpodobnost (15)
    • Pravidlo (15)
    • Kvantifikátory (10)
    • Nezařazené (13)
  • Numerika, analytika
      • Část a celek (8)
      • Operace (8)
      • Poměry (8)
      • Rovnice a nerovnice (5)
      • Slovní úlohy (8)
      • Logaritmy a exponenty (5)
      • Tělesa (5)
      • Číselné řady (8)
      • Nápisy (8)
      • Separator
      • Cyklus (5)
      • Cesty (5)
      • Zakódovaná čísla (8)
      • Hledání pravidla (8)
      • Grafy a tabulky (6)
      • Predikátová logika - negace (4)
      • Výroková logika - vyplývání (5)
      • Sylogizmus (8)
      • Separator
      • Podezřelí (4)
      • Obyvatelé (3)
      • Zebry (5)
      • Zlomky, procenta, desetinná čísla (8)
      • Výroková logika - negace, ekvivalence (4)
      • Nezařazené (analytika) (7)
      • Nezařazené (numerika) (7)

Dlouhé texty

Příklad 01
  • Slovo hrdinství bývá obvykle vyhrazeno pro neobyčejné činy, přesto je vhodné jím označit i dovednost, kterou využíváme každý den. Příčina toho, že někdo dokáže skočit do kolejiště metra a zachránit tam někomu život a schopnost neodkládat plnění našich každodenních úkolů má totiž stejný základ. Jedná se pouze o jinou úroveň dovednosti vědomě opouštět naši komfortní zónu. K tomu, abychom udělali nějakou akci, je často potřeba dostat se mimo zónu našeho pohodlí. Pokud máme ráno vstávat, musíme zamáčknout budík a opustit svoji vyhřátou postel. Pokud chceme pomoci u nehody, musíme zastavit, vylézt z našeho auta a začít jednat. V obou případech se musíme vědomě dostat do zóny nekomfortu. Většina důležitých činností v našem životě se právě nachází mimo komfortní zónu. Ta může být jak fyzická, tak i sociální. Pokud se chceme s někým seznámit, musíme ho nejprve oslovit. Chceme-li úspěšně podnikat, musíme si umět domluvit obchodní jednání nebo se seznamovat s lidmi na networkingových akcích. Abychom následovali naši životní vizi, je také často potřeba jít jiným směrem, než kam jde dav většiny. Opouštění komfortní zóny je také důležité pro dosahování spokojenosti. Jelikož se na každou komfortní zónu adaptujeme, je potřeba naučit se ji opouštět. Náš mozek nás za to odmění dopaminem, který je látkou odpovědnou za naši spokojenost.

    https://www.national-geographic.cz/clanky/proc-jsou-nekteri-lide-zlocinci-a-jini-hrdinove-kde-se-v-nas-bere-zlo-a-kde-dobro.html

    Jaký závěr můžeme z citovaného úryvku učinit?

    • a) K tomu, aby se z někoho stal hrdina, je třeba, aby ráno vstával vždy brzo. b) Pokud se z komfortní zóny dostaneme nevědomě, nemůžeme uspět v podnikání. c) Komfortní zónu je třeba opouštět opakovaně, jelikož se na vstávání brzo ráno rychle adaptujeme. d) Fyziologická reakce těla na cyklicky se opakující rutinní záležitosti je vždy řízená vůlí.e) Pravděpodobnost, že se člověk v krizové situaci zachová hrdinsky, je vyšší, pokud umí v jiných situacích opustit komfortní zónu.
  • Výsledek příkladu

    e) Pravděpodobnost, že se člověk v krizové situaci zachová hrdinsky, je vyšší, pokud umí v jiných situacích opustit komfortní zónu.
  • Postup řešení

    a) K tomu, aby se z někoho stal hrdina, je třeba, aby ráno vstával vždy brzo. Jedná se pouze o příklad vystoupení z komfortní zóny (a pravděpodobně ani ti nejdisciplinovanější nevstávají VŽDY brzo).

    b) Pokud se z komfortní zóny dostaneme nevědomě, nemůžeme uspět v podnikání. O nevědomém vystoupení z komfortní zóny není v úryvku žádná zmínka, nemůžeme tedy na základě texty vyvodit tento závěr.

    c) Komfortní zónu je třeba opouštět opakovaně, jelikož se na vstávání brzo ráno rychle adaptujeme. První část věty míří správným směrem, ovšem zdůvodnění je zde špatné a jedná se o zkratkovitý chybný závěr.

    d) Fyziologická reakce těla na cyklicky se opakující rutinní záležitosti je vždy řízená vůlí. Fyziologická reakce není VŽDY řízena vůli, naopak. Nadto se o mechanizmu fyziologických reakcí v textu nepíše.

    e) Pravděpodobnost, že se člověk v krizové situaci zachová hrdinsky, je vyšší, pokud umí v jiných situacích opustit komfortní zónu.

    Správná odpověď je tedy možnost e). Vycházíme vždy pouze z informací uvedených přímo v textu (není-li zadáním umožněn opak).

Příklad 02
  • Anotace absolventské práce

    Tzv. okénkovou teorii jazyka představil anglický sociolog John Goodspeed ve své práci nazvané Po stopách slov, vydaném v roce 1893. Jeho teorie předkládá odpověď na prastarou otázku, jak jazykové výrazy nabývají význam. Řešení představené v okénkové teorii jazyka je založeno na principu, že propozice mají význam – tedy jsou smysluplné – jen a pouze, jsou-li konkrétním logickým schématem možných, resp. Skutečných situací a faktů v reálném životě. Tato teorie je někdy označována jako tzv. teorie reálného: Jen reálné situace mohou být základem pravdivých propozic. Ve své další práci však Goodspeed velmi sebekriticky poukázal na nesprávnost premis, na nichž byla založena původní teorie. Tyto chybné premisy odmítl. V roce 1823 vydal další své dílo nazvané O teorii jinak, kde představil ucelenou kritiku svých premis a představil zcela jinou teorii, která je označována jako teorie více významů. Dle této teorie jsou významy propozic dány výhradně způsobem, jakým jsou interpretovány při použití. Slova mohou dle této teorie nabývat více významu, význam slov není fixní. V předkládané práci jsou analyzovány důvody, které Goodspeeda vedly k odmítnutí okénkové teorie ve prospěch teorie více významů.

    Na základě anotace dovoďte název absolventské práce.

    • a) Goodspeedova teorie reálnéhob) Skutečný význam slovc) Teorie více významů jako důsledek teorie reálnéhod) Možnosti významu slove) Goodspeedova revize jeho teorie významu slov
  • Výsledek příkladu

    e) Goodspeedova revize jeho teorie významu slov
  • Postup řešení

    Nejvíce vhodným názvem absolventské práce je možnost e) Goodspeedova revize jeho teorie významu slov. 

     

    Další možnosti nemohou být správné, protože:

    a) V textu jsou zmíněné i jiné jeho teorie než je teorie reálného, kterým se autor věnuje.

    b) Příliš obecný název

    c) Text nenaznačuje, že by nová teorie více významů byla důsledkem předchozí teorie reálného.

    d) Příliš obecný název, neodkazující na změnu

Příklad 03
  • Klimatické změny představují jednu z největších výzev pro životní prostředí, jejichž dopady jsou široce diskutovány v odborné literatuře. V oblasti střední Evropy, regionu charakteristického mírně kontinentálním klimatem, jsou změny klimatu zvláště patrné v nárůstu průměrných teplot a změně vzorců srážek. Tyto změny mohou mít zásadní vliv na místní ekosystémy, včetně rostlinných a živočišných druhů, a ovlivnit jejich schopnost adaptace a přežití. Zvláštní pozornost je věnována výzkumu biodiverzity, protože změny v druzích a jejich rozšíření mohou vést k narušení ekosystémových funkcí, které jsou pro člověka nezbytné. V rámci tohoto výzkumu je kladeno důraz na analýzu vlivu změn teploty a srážek na různorodost druhů v různých typech krajiny, jako jsou lesy, mokřady a zemědělské oblasti. Studie ukazují, že některé druhy jsou schopny se přizpůsobit těmto změnám, zatímco jiné vykazují známky ústupu nebo dokonce vyhynutí. V některých případech dochází k invazi nových, teplomilnějších druhů, což může vést k změnám v potravních řetězcích a ekologických interakcích. Navíc, analýza způsobů, jakými mohou ekosystémy reagovat na klimatické změny, ukazuje na potřebu implementace adaptačních strategií. To zahrnuje ochranu biodiverzity prostřednictvím ekologických koridorů, které umožňují migraci druhů, a vytváření ochranářských opatření zaměřených na zajištění odolnosti ekosystémů vůči extrémním klimatickým podmínkám.

    Na základě uvedeného textu vyberte výzkumnou otázku, kterou si vědci nejspíše položili.

    • a) Jak se jednotlivé ekosystémy přizpůsobují změnám místních klimatických podmínekb) Jaké adaptační strategie mohou pomoci zmírnit negativní účinky klimatických změn na biodiverzitu ekosystémůc) Jaké jsou klimatické změny a jaké mají dopady na biodiverzitu ekosystémů d) Jaké typy ochrany mohou být realizovány v rámci opatření zaměřených na zajištění odolnosti ekosystémů vůči extrémním klimatických změnáme) Jak zabránit narušení ekosystémových funkcí pomocí analýzy změn teploty a srážek a jejich vlivu na biodiverzitu
  • Výsledek příkladu

    b) Jaké adaptační strategie mohou pomoci zmírnit negativní účinky klimatických změn na biodiverzitu ekosystémů
  • Postup řešení

    Výzkumnou otázkou, kterou jsi vědci nejspíše položili, byla otázka za b) Jaké adaptační strategie mohou pomoci zmírnit negativní účinky klimatických změn na biodiverzitu ekosystémů? - Na základě textu víme, že vědci zkoumali biodiverzitu a analyzovali způsoby, jakými mohou ekosystémy reagovat na klimatické změny, což jim ukázalo potřebu implementace adaptačních strategií. 

    Zbylé možnosti nemohou být správné, protože:

    a) Vědci se této otázce nevěnují, říkají, že k přizpůsobení dochází jen u některých druhů.

    c) Příliš obecné, text neřeší přímo konkrétní klimatické změny

    d) Text se této otázce věnuje okrajově, nejedná se o hlavní výzkumnou otázku.

    e) Text se nezaobírá narušením ekosystémových funkcí.

Chceš se na něco zeptat?
Kontaktuj nás!

Kontakt

Informace

  • Obchodní podmínky
  • Ochrana osobních údajů

Provozovatel: Ing. Radim Kovář, 66451 Šlapanice, Brněnská 1320/85, IČO 14163080


© 2025 TrenujTSP.cz - Všechna práva vyhrazena. | {n3tcookieconsent settings}Nastavení cookies{/n3tcookieconsent}
Kopírování obsahu je zakázáno podle zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském.
Vytvořil Krahulec.info